Rodiče často slýchají od svých dětí, že si přejí štěňátko, koťátko nebo alespoň roztomilého králíčka. Dospělí si uvědomují, že jde o závazek na několik let, že z roztomilého štěňátka později bude dospělý pes, který bude mít své potřeby. Vědí, že zvíře potřebuje pravidelné ošetření u veterinárního lékaře, kvalitní stravu a to prostě něco stojí. Pečlivě zvažují pro a proti a pak dospějí k rozhodnutí, že zvíře není nic pro jejich rodinu. Za tímto názorem si stojí po celý rok až pak najednou podlehnou předvánočnímu tlaku.
Zlaté časy pro množitele
Samotné koupi štěněte nebo kotěte by vždy měl předcházet pečlivý výběr.
Každé plemeno má své specifické rysy povahy ale i vzhledu. Rozdíly bývají i mezi samci a samicemi. A v neposlední řadě není chovatel jako chovatel. Lidé, kteří si tohle uvědomují, hledají ideálního mazlíčka dlouhé týdny a na samotný odběr mláděte čekají i měsíce, protože ví, že odměnou za čekání jim bude zdravý jedinec bez poruch chování.
Na to teď ale není čas, blíží se Vánoce. A tak se inzertní weby plní nabídkami na prodej 100% zdravých štěňat i koťat, po rodičích s PP bez PP (nebo PP dodají později) a za rozumnou cenu. Takový inzerent poté ochotně nabízí i to, že mazlíčka kamkoli přiveze, protože chápe, že toho máte před Vánocemi moc. Lidé omámeni ochotou onoho vstřícného chovatele na nabídku přistupují. Bohužel, často ani netuší, že si právě koupili štěně nebo kotě z množírny, kde se zvířatům nedostává potřebné péče. Zvířata se brodí výkaly, pojídají uhynulá mláďata, jsou plná parazitů a nejsou zvyklá na lidský kontakt.
Milý chovatel se novým majitelům už nikdy neozve, nepošle slíbený průkaz původu, ani fotky sourozenců v nových rodinách. Ostatní – neprodaní vánoční mazlíčci – možná totiž neměli tolik štěstí a skončili někde u cesty zabaleni do igelitových tašek.
Svého domácího mazlíčka vybírejte pouze u seriózních chovatelů. Předejdete tím spoustě komplikací a budete mít záruku, že si pořizujete chtěné plemeno a zdravého jedince.
Smutný leden
Je tu leden, kouzlo Vánoc pominulo a nadšení z chlupatého vánočního dárku vystřídaly běžné rodinné starosti. Pokud v rodině byly pochybnosti, jestli je domácí mazlíček správným rozhodnutím, většinou se ukáže, že byly opodstatněné.
Po bytě jsou loužičky, chlupy, nevyřáděné štěně se pustilo do oblíbených hraček dítěte, na procházku do mrazu se nikomu nechce a malé mrštné kotě objevilo kouzlo šplhání po záclonách. Blíží se jarní prázdniny a týdenní pobyt na horách. Příbuzní a kamarádi mají svých starostí dost, odmítají pomoc s hlídáním a hotel pro domácí mazlíčky na týden v sezóně přijde i na pár tisíc. Rodiče si uvědomují, že bez zvířete byl jejich život v mnohém jednodušší a chtěli by ho zpět. A i děti už ví, že mazlíček není jen roztomilý, chlupatý a na mazlení. A nejenom to, dokonce někdy škrábne nebo kousne a vůbec nedělá to, co ony chtějí.
A tak se v lednu plní útulky vánočními mazlíčky. Někteří chlupáči čekají na svou novou rodinu, která jim poskytne potřebné zázemí, jen několik týdnů. Ostatní musí čekat měsíce, roky a jiní se nedočkají vůbec – celý svůj život stráví v útulku.
